Některé akce začínají již dlouho před akcí.

To, že bude mít kamarád narozeniny - kulatiny, jsem věděla už více než rok. Takže postupné zjišťování přání, okolností a všeho možného, nás dovedlo na myšlenku, udělat oslavu v Citadele.

Nakonec i jemu se líbilo datum, které jsem vybrali, v předvečer jeho velkého dne. Takže doufám, že potom zvládl i tu formální rodinnou oslavu.

Nicméně rozhodně to nebyl večer jednoho muže. Byl to večer plný emocí, prožitků, nevídaných situací a bolesti i radosti, a krásy přítomných dam.

S některými dámami jsem měla tu možnost si promluvit i pár týdnů před akcí, abych tak věděla, čeho jsme schopné a co by se nám mohlo líbit. Ono totiž když se to bude líbit nám, tak pak logicky se to bude líbit i těm mužům.

A potom jsem ještě musela vyřešit několik mnoho rozhovorů na téma “chtěl bych jít na akci a nemám k sobě madam”. To by si možná zasloužilo vlastní článek, protože je to stále se opakující téma, nejen před femdom akcí, ale i před jakoukoliv akcí, kam mohou samostatní muži. Takže jsem nakonec musela změnit typ akce na akci, kam mohou jen předem domluvené páry, jinak bychom tam měli 10 submisivních mužů na jednu dámu. A uznejte, že to se nedá stihnout. A hlavně by to nebylo příjemné těm mužům, dívat se na ostatní a čekat, až na ně dojde řada.

A přitom submisivní muži jsou tak hodní a bezpeční, že na seznamování by se dámy vůbec nemusely bát přijít. Byla bych ráda, kdyby se mi ozvaly dámy, které ještě touhy po svém vlasním subíkovi nemají naplněny a já potom mile ráda udělám seznamovací párty. Už teď vím, že i tak bude převaha mužů.

Taky se před akcí dost dlouho zabývám řešením samotného programu. Čím víc vás všechny poznávám, tím víc zjišťuji, jak jsme každý jiný a jak i naše přání se velmi liší.

Takže udělat program na míru, aby se všichni přítomní cítili dobře, je skoro nemožné. O to víc mě těší Vaše zpětná vazba, kdy se mohu dovědět, co bylo fajn a také co bych mohla příště udělat lépe.

Již jsem se rozhodla, že bude další femdom akce. Ne, že bych v sobě našla tolik touhy být dominantní, ale strašně jsem viděla, kolik dalších přání by se dalo vyplnit.

Rozhodně jsme za jeden večer nestihli vše, co jsem měla v plánu, a rozhodně jsme nestihli vše, co jste měli v plánu Vy.

A co se tedy dělo?

Pánové dostali již před akcí (měli na to tentokrát více času než minule) za úkol poslat mi seznam 3 skladeb, pro jejich část večera. Úkol na 5 minut, pro mě pak práce na více než hodinu, abych sestavila individuální playlisty,... ale i tak, to někdo nesplnil. Nevadí, improvizace je moje druhé já a tak jsme měli na večer připravené ještě další anonymní playlisty, abychom navodili takovou atmosféru, jakou jste potřebovali pro přepnutí se ze světa venku, do světa v Citadele.

A viděla jsem, že to byl úplně jiný svět.

Dámy dostaly také úkol, vzít s sebou použité voňavé kalhotky. Toto mě napadlo v noci před akcí, protože se mi o tom zdál sen. Zajímalo by mne, kolika mužům se tento typ snů zdává, bylo to moc vzrušující.

A já jsem ještě dostala za úkol udržet chod akce v přísnějším režimu než minule, aby se oslavenec cítil dostatečně submisivní a pravidla akce platily déle než hodinu…

Takže ano, opravdu jsem nepustila do Citadely nikoho oblečeného, opravdu nemohli mluvit bez vyzvání, a opravdu nemohli sedět na gaučích!

Dámy byly nádherné, přísné a opečovávané. Panovala veselá atmosféra, a občas to i na mě bylo trochu děsivé, ale když si to ten subík přeje, tak proč mu to nesplnit. Nebo proč mu to splnit, odpírání je taky krásně zákeřné.

Průběh večera zůstane skryt, kdo tam byl, tak ví, kdo to viděl, tak má určitě mnoho vzpomínek a šokujících výjevů. A kdo by se bál, věřte, že my v Citadele pouze plníme přání a vše co se tam děje je konsenzuální, tedy se souhlasem.

Ale dovolila bych si přeci jen popsat to, co se líbilo mě. (teda mě se líbilo úplně všechno)

To úvodní představování, kdy jste mohli veřejně odpovídat na otázky dam a kdy jsme se o vás mohly dovědět vaše hranice, touhy, slabiny a názvy pro “penis” (zajímalo by mě, kolik dam si to pamatuje)

Také se mi strašně líbilo jak jste byli poslušní, nápomocní a oddaní a jak jste vydrželi dlouho klečet. Doufám, že jste si dobře zapamatovali, že ty pelíšky jsem vám nachystala já (protože až bude Dom/sub akce, tak na nás taky budete hodní, že?)...

To, co se odehrálo na rituálním stole, a to jak potom proběhla oslava narozenin, bylo naprosto famózní. Já jsem si nemohla neužít ty pohledy dominantních dam, když jim byl sub vydám na pospas, bez možnosti pohybu, bez vidiny konce, s omezením smyslů a pro jejich potěšení.

A strašně by mě zajímalo, jak jste si to pánové užili? Jestli jsme na vás byly hodné a plnily jsme vám ty vaše perverzní sny, nebo jestli by jste tam chtěli ležet ještě déle?

Pánové, co to museli sledovat si uvědomili, jak moc různé jsou hranice submise a co všechno se dá zažít, i když oni by možná v tu chvíli nejraději zmizeli. Máte rozhodně všichni můj obdiv. A doufám, že ten domácí dort aspoň trochu pomohl k tomu, se z toho všeho vzpamatovat. Jak jsem potom viděla v pozdější části večera, tak jste si každý našli to svoje.

Líbilo se mi vidět tolik různých klecí a tolik výjevů rozkoše a touhy uspokojit svou madam.

A doteď mám před očima váš půlkruh, jak klečíte, čekáte co bude a my vám zakryjeme oči, dáme hudbu nahlas, aby byly slyšet pouze klapající podpatky, a vám se zbystřil váš čich.

Poznaly jste nás bezchybně, opravdu musím vyjádřit svůj obdiv, jak jste šikovní. Tolik různých kalhotek a tolik krásných vůní, a přesto jste zůstali věrní jen té svojí, jediné madam.

A tak to mělo být!