Pokoj s violoncellem - 2. díl

Nevidomá netušíš, kde jsem, když Tě po chvíli nečekaně a dlouze políbím na podbříšek. A pak znovu vedle. A ještě. Jsem nesmírně pomalý. Každý polibek rty i jazykem trvá několik sekund. Líbám Ti vnitřní strany stehen. Líbám Ti místo, kde máš oholené pubické chloupky. líbám Ti vše okolo. Přestože Tvé nohy jsou roztažené, nikdy nejdu dál, než na okraj Tvých závojů. Zalívá Tě vlna vzrušení a toužíš, abych se Tě dotýkal i tam. Touha je marná. Víš, že jsi mokrá a víš, že musím intenzivně cítit její vůni. Víš taky, že mi chutnáš a chceš, abych Tě tedy ochutnal. Namísto toho vstávám. Cítíš, jak prsty podebírám utaženou mašli kolem Tvého krku. Oba víme, že je to ve skutečnosti velmi jemné, něžné a maskované vodítko poslušné subinky. Mé prsty mašli napnou a zvýrazní puls Tvých tepen na krku. Prsty tlak sametu ještě zvýším a ten se Ti zařízne do bělostného krku. Mírně Tě skrze utaženou mašli pozvednu a Ty díky tlaku reflexivně otevřeš ústa. Dýchání je mírně ztíženo. Tlak povolím, hluboce se nadechuješ a já tisknu rty na Tvé. Líbáme se dlouze, ale cítíš, že do mé vášně se přimíchala dravost. Zase Ti mizím z radaru. Klín Tě pálí touhou a chceš, aby tohle nikdy neskončilo. Víš, že musím být vzrušený stejně jako Ty, ale ověřit si to skrze stav mého ptáka ještě nemůžeš. V tichu slyšíš neidentifikovatelné zvuky kousek od Tebe. Pevně Tě uchopím dlaní za prs a tisknu jej. V doteku není tentokrát žádná něha, ale ani brutalita. Je to pevný stisk, který je Ti překvapivě velice příjemný. Má dlaň i prsty Ti obepínají a tisknou ňadro, ale vztyčená bradavka je volná. Nabírám záhyb kůže dvorce a jistím jej kolíčkem na prádlo. Upevňuju ho velice pomalu a opatrně, takže neštípne, jako když sis v dětství z legrace věšela kolíky na paži, ale jen tlačí. Závěrečný tlak po plném povolení pružiny mými prsty je značný. Bolest je velice mírná a příjemná. Totéž provádím z druhé strany dvorce. Bradavka je tak ještě více exponovaná a stává se velice citlivou. Chvíli po ní jemně přejíždím prsty. Tlak kolíků neustává. Občas některým zatřesu nebo do lákavého hrotu bradavky cvrnku prsty. Pak tak deset sekund nedělám nic. Chceš, abych pokračoval. Rozdrážděnou bradavku z obou stran začíná něco svírat, tlak se stupňuje, ale naštěstí nedosahuje intenzity kolíčků na prádlo. Svorka, kterou jsem umístil, není moc utažená (může být mnohem, mnohem více), ale to nevíš, protože se v těchhle věcech nevyznáš. Přesto svírá velice těsně a její váha navíc působí tah. Zalívá Tě horkost a znovu se přesvědčuješ, že Tvá ňadra mají přímé propojení s Tvou kundičkou. Nemáš čas zjistit, zda je nesmírně příjemný pocit způsoben jemnou bolestí ze svorky a kolíčků působících na Tvůj prs, nebo spíš o bolest nejde a je to jen úžasný tlak. Nebo ten pocit vzniká z bezmoci, odevzdání a touhy vytrpět pro "Něj" leccos? Toužíš, abych se Tě konečně dotkl dole. Abych ti prsty protáhl po ní od hráze, až po klitoris. Hlavně klitoris. Chci, abys počítala. Oznamuji, že úderů bude deset a poté přijde odměna. Nechápeš, jaké údery - čím a kam. Nedotýkám se Tě. Cítíš můj parfém i dech a víš, že musím mít hlavu velice blízko té Tvé. Možná se na Tebe zblízka dívám. Možná sním o tom, až Tě políbím na rty. Možná jsou mé rty kousek od těch Tvých. Olízneš si je. Nohy máš stále velice mírně pokrčené a roztažené. Cítíš už známky únavy svalů. Plesk! Celá dlaň pravděpodobně i s prsty přistane svižně na Tvém stehnu v těsné blízkosti klína. Fakticky možná prsty snad i zavadily o naběhnutá labia. Překvapí Tě to. Hlesneš "jedna". Máš sucho v puse, dlouho jsi nemluvila. Plesk! "dva", symetricky na druhy okraj. Cítíš jak Ti pevně odtlačuji stehna, která se reflexivně trošku stáhla a třesou se. Uklidňuješ se, dýcháš a znovu otvíráš svůj klín. "Tři". "Čtyři." Cítíš obrovskou touhu, abych se Tě už konečně dotkl na ní. Sama znovu uvolníš stehna. Plesk!! Má ruka Tě jemně pleskne přímo přes kundičku a Tebou projede vlna - impuls jen obtížně popsatelný. Překvapení, že jsem Tě opravdu uhodil přímo tam, úlevná rozkoš z letmého doteku dosud opuštěného klitorisu, pocit štěstí z ponechání mé ruky na vstupu dovnitř, do Tvého těla... "Pět.".... zeptám se, zda je to v pořádku. A ruku sundám. Přikývneš. Cítíš, jak jsi mokrá a jak se šťáva lepí na mé prsty. Chci, aby ses otevřela. Uděláš to a nervozně čekáš. Dotknu se Tě tam znovu? Aspoň takto? Ranou? Chceš to sama? Já teď chci, abys otevřela ústa. Plesk. Plácnutí přes kundičku je silné, daleko silnější něž to první. Štípne a impuls projede celým tělem. Z úst Ti vyjde vzdech. Nesundám ruku, ale naopak ji pevně držím a mnu Ti klín, který si žije vlastním životem. Teče Ti do mé ruky a bolest ho fascinuje. Tlak na prsu i námaha stojících stehen to vše ještě umocňují. "Šest". Chci, aby ses tomu zcela poddala. Otevři ústa, křič, vzdychej, opusť realitu. Poslední čtyři údery přijdou v rychlém sledu za sebou. Všechny přímo na ni a přes ni. Pokaždé slabě vykřikneš a svět se Ti roztočí. Jako ve snu cítíš, že odepínám kolíčky i svorku, zatímco má dlaň po posledním úderu zůstává na Tvém klitorisu, třu jej, konečně(!), a prsty se deru dovnitř. Jdeš mi divoce vstříc. "Děkuji, Pane," vzpomeneš si na pravidla rituálu. Moje prsty v Tobě chvílemi pulsují jako motýli, cos tam měla na počátku, chvílemi Ti znovu jemným tlakem dráždí poštěváček. Nekontrolovatelně vzdycháš. Po bolesti není ani stopa. Nechceš nic jiného, než abych Ti ho tam už konečně vsunul a aby ses rychle udělala. Šeptám Ti do ucha, jak poslušná holčička jsi, a líbám Tě do otevřených úst. Na ptáka ještě není správný čas. Odměnu Ti však dopřávám bohatě. Máš pocit, že se každou chvíli uděláš. Dráždění skonči ze sekundy na sekundu. Jen v líbání pokračuju, nadnášeje Tě pod boky, protože Tvoje svaly i jen na mírně pokrčených nohou už cítí únavu. Slibuju Ti, že ta únava má svůj účel. Vydrž.

pokračování příště...