Seznamte & spojte se se stejně smýšlejícími.

Co zde najdete:

• seznámení s páry i jednotlivci
• chat a profily pro pohodlné poznávání
• nové kontakty pro přátelství, party i společné objevování

Všechno probíhá vlastním tempem, s důrazem na souhlas a vzájemný respekt.

BDSM

Tato čtyři písmenka zná v podstatě každý dospělý a dnes už i mnoho nedospělých, i kdyby neuměli vysvětlit, co znamenají. Ten prvotní a asi u většiny běžné populace i jediný či původní obrázek, který se jim vybaví v hlavě, bude mít co do činění se svázáním, bolestí, latexem a „divnými lidmi,“ protože přeci každý, kdo má rád BDSM hrátky, je přeci divný. Gratulujeme. Pak jsme tu divní všichni, i vy. Proč?

Než se více ponoříme do BDSM prostředí a komunity, opravdu i ve vás něco z BDSM světa nežije? Ona totiž neexistuje jedna jediná definice a už vůbec neexistuje žádná dělící čára, jaké praktiky, hrátky či role do BDSM spadají a jaké nikoli. Jeden by se už křižoval, že je svědkem sodomy gomory, zatímco jiný by to bral za takovou nevinnou předehru. Během dospívání, a tím není myšlen konkrétní věk nebo období – třeba puberty, ale prostě od narození u každého jedince přijde čas, kdy začne zkoumat sám sebe a svoji sexualitu. Nutno taky dodat, že většinou člověk začíná u svého těla a co nemůže mít „teď a tady“, mu nabídne fantazie. V představách si můžete namodelovat takové lidi a situace, které vás vzrušují. A to jsou desítky, stovky a tisíce představ a snů. A teď zásadní otázka. Dá se považovat vše, o čem sníte a co si představujete, za normální/běžné? Na to si můžeme odpovědět hned – nedá. Někdo zůstane „divný“ jen ve své fantazii a navenek se bude oddávat běžnému sexuálnímu životu, jiný pro realizaci svých tužeb i něco udělá, ale každý z nás někdy trochu toho koření z BDSM prostředí použije. BDSM ve fantazii je zastoupenější, než si většina lidí myslí

Pojem BDSM nemá jasnou definici, ale obecně se dá považovat jako široká škála nestandardních sexuálních praktik, orientací, vztahových formátů či situací, kdy je do sexuálních hrátek zahrnuta například bolest, ponížení, submise či dominance atd. Chtěla někdy manželka/partnerka fakt tvrdý sex? Použili jste něco z BDSM. Je tvrdý sex nestandardní nebo nějak vybočující? Není. Chtěl z vás naopak manžel/partner udělat svoji otrokyni? Aspoň na chvíli a užít si dominantní roli? Ačkoli jinak doma, žehlí, pere a vysává? Super. Kdo by nechtěl, aby mu byl někdo po vůli. Je to nějak vybočující z řady? Není. To, co je na BDSM ten element, díky kterému je BDSM vnímáno jako něco zvrácené a divné, jsou již konkrétní vizualizace a stereotypy, které jsou běžně k mání.

Pustíte si porno a najdete kategorii BDSM. Jelikož dnes už bylo vše natočeno a tvůrci musejí zaujmout, setkáte se opravdu s drsným pojetím. Filmy, knihy, obrázky…BDSM na sebe vzalo takový ten kabátek, že musí šokovat, aby přitahovalo. Částečně to tak je (spíše bylo), ale vytváří se tam mylný dojem, že BDSM vypadá „takto“ a je to „toto“. Nikoli. Jen je to více na očích, protože se lépe prodává, to je celé. A co přitahuje a zároveň šokuje? Pomůcky, praktiky, estetika…to vše spojeno v konečný cíl – vyjádření emocí.

BDSM je akronym písmen:

BD – bondage, disciplína

Pokud jste ještě nečetli o shibari, můžete si něco přečíst zde v příslušné sekci. Shibari jako takové se dá považovat za podkategorii bondage. Shibari je ale o vázání jako takovém, cílem bondage je spíše až to konečné svázání. Celé to může i nemusí být protkáno sexualitou. Bondage není jen bohapusté svázání, ale má navozovat určité pocity u vazače (v shibari riggera) a svazovaného (model). Disciplína zde má nezastupitelnou roli v tom, že vazač (rigger) přebírá zodpovědnost za někoho jiného. Jen tak někoho svázat opravdu není „jen tak“, u bondage uvažujeme opravdu o pevném a kolikrát bolest….teda radost přinášejícím svázání, nicméně se to musí umět. Postelové radovánky s pouty nebo hedvábnými šátky jsou možná fajn pro zpestření, profesionála to z vás ale neděla. Umět někoho svázat je opravdu forma umění, vyžadující trénování, um, empatii vůči druhému, a k tomu všemu potřebujete disciplínu.

DS – dominance, submise

Vědomě i nevědomě většina lidí hraje roli dominantního i submisivního. Rodiče a děti, nadřízený a podřízený, silný a slabý, manžel/partner a manželka/partnerka (

SHIBARI

Shibari je původem japonská technika, kdy je jejím účelem vázání a svázání. Na rozdíl od dnešních (erotických) představ bondage, má však minulost shibari poměrně drsné kořeny. Ne že by i dnešní formy bondage nemohly být drsné, liší se ale záměr a účel. Lano jako takové bylo v Japonsku od dávných dob používáno jako účelové a praktické náčiní. Dalo se jím vázat a upoutat mnoho věcí…a lidí. V éře Edo, tj. 17. až polovina 19. století, povýšilo původně japonské bojové umění hojojutsu na techniku svazování zajatců např. k transportu mezi prefekturami, mnohokrát i k dehonestaci, a dokonce i mučení. V této praktice se pokračovalo po delší obdoví především z důvodu omezených zdrojů, kdy se v Evropě již začala používat primitivní pouta či řetězy, v Japonsku se ale lano stále drželo v popředí.

Vzhledem k tomu, že o zajatce a kriminálníky nebyla v Japonsku nouze, zakořenila se postupně jistá pravidla. To jest ostatně pro zemi samurajů typické.

1. Vězeň se z vázání neměl bez fatálního poškození těla dostat.
2. Vězeň neměl pochopit techniku vázání.
3. Při samotném vázání nemělo vzniknout žádné nevratné zranění. Pohmožděniny a odřeniny se nepočítaly. Přece jen to byl vězeň.
4. Na tu dobu nebo možná na naši kulturu zajímavé pravidlo – vázání mělo být esteticky krásné, byť to se lišilo od společenského postavení jedince.

Proč si ale dávat práci se zajatcem a svazovat ho tak, aby to krásně vypadalo? Tím krásně je myšlena především vizuální estetika a nápaditost pro nezúčastněné. Zajatec by asi použil trochu jiný slovník, protože se jednalo o techniku, která mohla daného jedince částečně nebo úplně znehybnit. Byl tak zcela vydán na milost svému dozorci anebo, což bylo kolikrát možná horší, vystavovali se tito kriminálníci ve vesnicích. Občané se pak chodili dívat na trpícího člověka a krom toho, že viděli, že je svázán, viděli taktéž, jak je svázán. Bylo to ponižující a dehonestující zároveň, nicméně záleželo taky na míře provinění. Pokud byl trest přiměřený skutku, mohl být poté zajatec propuštěn a většinou vzal nohy na ramena, aby ho už v dané vesnici nikdo nikdy neviděl, protože jeho důstojnost vzala za své. I dnes by shibari beze zbytku fungovalo na kriminálníky, ale není lepší jim prostě dát pouta? Nehledě na to, že samotný proces svazování nějakou tu chvíli zabere – což je pro moderní shibari jen dobře. Jak se tedy tato až mučící metoda přerodila do dnešní (po)doby?

Takovým mezistupněm se stalo divadlo kabuki. Jednalo se o tradiční japonské divadlo s důrazem na estetiku, oblečení herců a výrazné líčení. Děj měl povětšinou jednoduchou zápletku v tom, že se služka či prostá děvečka dostala do nesnází. Mohla to být i ctnostná žena. Hrálo taky roli, pro jaké obecenstvo se divadlo konalo. Tyto nesnáze se často řešily fyzicky, obsahovaly svazování a prvky násilí. Nemálo pánů z publika to poté chtělo zkoušet i doma a ženy v domácnosti se stávaly obětí reálného znásilnění / svazování. Údajně to bylo i proto, že chtěli manželé od svých manželek více emocí, nějakou zpětnou vazbu, kterou viděli a zažili. No co se dělo doma za čtyřmi zdmi reálně, to nechť si domyslí každý sám. Kabuki nicméně nabralo tak na oblibě, že se ještě pozvedlo na vyšší level. Začaly se dokonce objevovat hry, kde ponižování, výprasky a násilí nebylo hrané, ale skutečné. Asi za vyšší honorář, kdo ví. Vše výše zmíněné by bylo fajn, kdyby v této formě divadla nehrály ženské role muži. Říkalo se jim onnagata. Ženám byly tyto role zapovězeny na dlouhá léta.

Jelikož se pro herce jednalo o živobytí, musel toto svazování a teoreticky i mučení přežít a přežívat po mnoho repríz. Na rozdíl od nebohého zajatce. Proto se zde začínají objevovat prvky bezpečí a relativního pohodlí. Zároveň to ale muselo mít emocionální dopad na diváky a estetická hodnota byla samozřejmostí. Zde vidíme ten mezistupeň mezi dřívějším samurajským pojetím a dnešním moderním pojetím. Doposud nemohlo být o pohodlí ani řeč a nyní se na to začíná dbát. Nicméně svazování nebylo jen a pouze divadelním prvk