Nejlepší kamarádka

Já a moje nejlepší kamarádka Bára zažíváme spoustu dobrodružství. Ona nadržená coura a já... Já jsem strávil půl života u porna, takže mě přirozeně baví se na probíhající akci víc dívat, než ji sám provozovat. Je to náročný a stejně si to sám rukou udělám nejlíp. Ale Bára... ta má ráda pozornost, čím větší, tím lepší, hrozně ráda se předvádí.
Známe se od základní školy a ještě ze začátku střední školy to byla jedna z těch holek, který nedaly jen tak někomu, plná přesvědčení o lásce. Později už ale šoustala se staršíma klukama na hajzlech skoro každej den. Psali jí v průběhu vyučování, sms, že jestli de, jestli dá, jestli jim nastaví na hajzlu opřená o futra. Ona se omluvila, že potřebuje na záchod, tam se na ní pár kluků vystřídalo a vrátila se do vyučování jakože nic. Doteď se divím, že se o tom nedozvěděl nikdo z učitelskýho sboru, věděli to jen ti kluci a já jako její nejlepší kamarád. Možná je to tím, že si uměla nastavit pravidla, dost jasně jim na začátku vysvětlila, že když ji nebudou respektovat nebo budou žvanit, tak si už nezaprcaj. A Báru chtěl prcat každej. To byl ale jediný moment, kdy se Bára tvářila vážně, pak už nasadila svůj naivně nadrženej výraz. Výraz, kterej říkal všechno. Ty její mrdavý voči, pořádný kozy a dobrá prdel, holka, který prostě chceš pořádně naložit ať jí ty kozy lítaj a tušíš, že ona sama ochotně nastaví.
Jednoho dne jsme seděli v kavárně, kecali o sračkách, když se zeptala: "Nejseš nadrženej?" trošku rozpačitě. Říkám: "Jako dost popravdě", netajil jsem se. Takhle na jaře, když je hezkej den, to na mě totiž vždycky hrozně jde. Bára na to: "Já za hezkýho dne na jaře nemyslím vůbec na nic jinýho." Trávíme tolik času, že už si občas mluvíme z duše. "A proč se ptáš?", zeptal jsem se. Bára se mnou totiž nikdy nešukala. Fakt. Za celej těch xx let co se známe mi ta "potvora" nedala, nejlepšímu kamarádovi, ale co já vím, asi je to potřeba, já bych myslel jen pérem a bylo by po kamarádství, holt je to asi na těch ženskejch, aby tohle udrželi, moct ji šukat pořád, tak by to můj mozek asi nepobral a časem bysme se rozkamarádili a neměl bych z toho vůbec nic. Smířenej se svým friend-zoned osudem jsem stejně s trochou naděje očekával její odpověď. "Chci zkust něco novýho," řekla. "Pokračuj," pobídl jsem ji. "Chtěla bych, aby ses na mě u toho díval," a zatvářila se tak roztomile, že bych jí tam hned vrazil čuráka. "To zní dost dobře," vypadlo ze mě o trochu rychleji než bych chtěl. "Fakt? Myslela jsem si, že řekneš ne." - "Proč sis tohle proboha myslela? Víš, že jsem taky pěkný hovádko, když na to přijde." - "Občas mám pocit, že seš do mě zabouchlej a tak jsem si říkala, že by ti třeba mohlo vadit vidět mě s někým jiným." - "ehm... hele v klidu, vůbec se neboj, budu v klidu." - "Opravdu?" - "Jo opravdu, zní to fakt hot, to si nemůžu nechat ujít. A víš co? Mám taky nápad", chtěl jsem jí ukázat, že jsem s tím vážně v pohodě. "Co takhle si dát random borca, kterýho ti najdu?" - "Jak jako najdeš?" - "Zajedem autem někam dál, kde nás nikdo nezná, ty nasadíš ten svůj cute face.." - "myslíš tenhle?" - "... eh ... jo... kde sem to byl, nasadíš ten svůj cute face a mluvení necháme na mě." - "Takže mě opíchá někdo koho vůbec neznám, ty mi to domluvíš a ještě se budeš dívat? Tak to bude boží, jdem?".
Zaplatili jsme, vyrazili do mýho auta a jeli asi 30 km prvním směrem co nás napadl, u prvního borca na cestě u nějakýho lesíka jsme opodál zastavili a šli proti němu. Když jsme ho míjeli, říkám: "Čau, mohl bys nám s něčím pomoct?" - "ehm, dobrý den, no... a co byste potřebovali?" - "Tohle je moje kámoška Bára, je to hrozná čubka a nechá se od každýho ohrabávat, nechceš si sáhnout?" Bára jen stojí a nic neříká. Borec chvíli čuměl, jakože vůbec nechápal, co jsem mu zrovna řekl. Šrotovalo mu hlavou, co má dělat, logicky v takové situaci ještě nikdy nebyl, ale já jsem v jeho výrazu rozeznal, že mu hlavou běhá, že když toho nevyužije, že si pak doma bude sám honit vocas a bude litovat, že do toho nešel. "Jako fakt?" vypadlo z něj po chvilce. "Jo fakt, má skvěly kozy, zkus." Bára jen poslušně stála, každá křivka jejího těla i její výraz dával najevo, že je vše dovoleno, že nemá zábrany, že ty její velký kozy jsou tu od toho, aby je vohrabával.
Borec k ní pomalu přišel a chytil jí kolem pasu... Bára zakroutila hlavou a stáhla si jeho ruku mezi svoje nohy. Borec už si asi začínal uvědomovat co se děje - teď ho odstavit, tak se sebou asi nevydrží. Bára se lehce kousla do rtu, ale celou dobu mu koukala do očí. "Můžu už mluvit?", ozvala se. "Jasně, je to tvoje." - "Miluju když mě takhle vohrabává někdo koho vůbec neznám, můžeš kam chceš, nemám kalhotky ani podprdu." Nepřestávala se mu dívat do očí, ale sama se ho nedotýkala, jen poslušně stála. Borec si dodal kuráž, očividně už pochopil, že nejde o vtip, a sáhl ji rovnou do kraťásků na kundičku, Bára začala ztěžka dýchat. Bylo mi jasný, že už je celá mokrá. "To se ti líbí? Osahávat bez zábran takovou děvku jako jsem já?" provokovala Bára. "Ani se neznáme a už si hraješ s mou kundičkou." - "Ale ne, nejsi děvka", pronesl borec. Nechápavě jsem se zašklebil, ale udržel jsem smích. Bára: "To je v pohodě, já miluju, když se cítím jako děvka, řekni mi to." - "Co?" - "Že jsem děvka pro každýho a že si mě budeš osahávat, jak chceš." - "Seš děvka pro každýho a budu si tě osahávat, jak chci." Bára si upravila postoj, aby měla nohy o kus dál od sebe.
"Popravdě támhle to je můj přítel," nasadila zlomyslnej výraz, na jakej u ní nejsem zvyklej. "Vy ste divní," prohodil borec, a mě to zaskočilo, trochu zlomyslnosti v tom bylo, ale myslím, že dobře věděla, že mě to nesloží. Přestala se dívat do očí jemu a začala se dívat do očí jen mně. "To máš pěknou čubku, že?" řekla. Ujistila se, že se dívám a začala se s ním líbat... Její andělsky sladkej jazyk v držce nějaký týpka. Čubka... Teď jsem byl trochu překvapenej, asi tak jako ten borec, a oba jsme teď spíš čekali co bude, roleplay na přítele jsem nečekal. Trochu jsem se probral a rozhodl se, tu její hru hrát taky: "Hele, líbání nebylo domluvený, jen osahávání". Bára: "Co s tím jako uděláš?". Mlčím. "To jsem si myslela a sáhne týpkovi na péro přes kalhoty". Borec už je moc nadrženej na jakýkoliv jiný projevy a už asi v duchu jen doufá, aby jsme se nedohádali a nešel domů nevycákanej, to ale nehrozilo.
Bára: "Chceš před ním vyhulit nebo si rovnou zašukat? Víš co, prvně tě pohulím a pak mě vojedeš". Rychle si klekla na zem a začala mu rozepínat pásek a kalhoty, dávala si přitom pozor, aby se mi dívala většinu času do očí, zároveň se pořád ujišťovala, že se dívám. Uslyšel jsem nějakou ránu u našeho auta a podíval se tím směrem, jen spadla větev. Bára: "Dívej se mi do očí, nedívej se nikam jinam, budeš se pěkně dívat, jak tady toho borca vykouřím, ať si pěkně uvědomíš, jakou čubku to máš." Poslechl jsem a sledoval ji, jak tady za slunečnýho jarního dne, na kolenou, kouří náhodnýho chlapa. Jak si to se zlomyslným výrazem užívá.
Po chvíli vytáhla telefon, vyhrnula si tričko nad kozy, aby byly pěkně vidět a udělala si několik selfíček, každý jiný - při prvním si položila péro na tvář, při druhým obepla péro pěkně celou pusou po obvodu, při třetím vyplázla jazyk a péro si položila na něj. "Ty malá čubko, takhle se tady kurvit," pronesl jsem. Bylo vidět, jak je na sebe hrdá. Určitým způsobem jsem byl taky. Vlastně hodně, byl sem na ni pyšnej. Připadalo mi, že mám obrovský štěstí, že mám takovou kámošku.
Přišel jsem k ní, chytil ji za vlasy a párkrát ji pohybem její hlavy zarazil týpkovo péro do krku. Pak ji hlavu oddálil, podíval se jí do očí a se slovy "tak když už mám mít doma takovou rajdu, tak se vším všudy," jsem ji zvedl z kolenou rozepl jí kraťásky a stáhl jí jen pod kolena, kalhotky opravdu neměla. Její výraz se ale nezměnil, pořád mi zlomyslně a sebevědomě, až namyšleně, hleděla do očí: "Myslíš si, že to nedám? Klidně si s ním zašukám, je mi to úplně jedno," a malými krůčky předkloněná couvala prdelkou k jeho péru. Borec na nic nečekal, narval ho do ní a začal ji přede mnou šukat. Bára začala vzdychat, nasadila škodolibej úsměv: "Říkala jsem ti, že si s ním klidně zašukám. Tak se teď pěkně dívej," pobízet mě ale nemusela. Pěkně ve stoje, jen stažený kraťásky, předkloněná, vytažený černý tričko nad kozy. Pěkně jí litaly, jak do ní přirážel. Chytil jsem ji pod krkem, sklonil se a strčil jí jazyk do pusy, nechala se, dokonce se s jazykem přidala. "Ty zvrhlíku, takhle mě vykusovat, když mě někdo další šuká." Byla rozverná a šťastná, smála se, prosila ať ji pořádně vyšuká, mluvila o tom, jak se může kdykoliv stavit, že pro něj vždycky roztáhne nohy, že je jí úplně u prdele, že má přítele, že je naprostá děvka, že miluje takovýhle šukačky a že si vždycky může vybrat, který z jejích otvorů použije, vždycky nechá všeho a nechá se vopíchat, dvakrát se při tom udělala. Najednou ho z ní borec vytáhne, ona rychle pochopí, co se děje, otočí se, klekne si, vyplázne jazyk a nechá si totálně zcákat xicht. "Super šukačka, miluju mrdku," zhodnotila.

To už jsem ale nevydržel, zvedl ji ze země, otočil si ji zády k sobě a strčil jí ho do kundy zezadu. Znovu jí lítaly pěkně kozy v předklonu, tentokrát s mrdkou na xichtu. "Dva borce po sobě, hmm, to si nechám líbit, ale teď mi pěkně vystříkej kundu." Do chvilky jsem cítil, jak se pocity stupňují až do extrémního vrcholu, tak tak před hranicí, za kterou už by to bylo nepříjemné, ale pořád naprosté blaho. Cítím její prdel, jak se na mě namáčkla: "Joo, stříkej to do mě", cítím její teplou kundičku, jak mě obepíná péro. Zatmělo se mi před očima, cítím jak mi pulzuje čurák a hrne to do ní. Najednou ohromná úleva a klid v hlavě. Uvědomím si, kde jsem a slyším Báru: "Tys mi tu pičku tak hezky vystříkal". Ještě chvíli ho v ní nechám, pak ho pomalu vytáhnu a vidím, jak zní trošku vyteče, na což si rychle natáhne kraťásky se slovy, že si to tam chce nechat. "Cítím se jako úplná coura," pronese, "díky kluci." Bára vytáhne mobil a udělá si další selfie, tenktokrát svýho nově vytůněnýho obličeje. Mrdka přes pusu na tvář, rozmazaný stíny pod očima.
Chvíli se ještě bažíme pohledem na zcákanou Báru, pak se rozhodnem pohnout z místa a vyrazíme k autu, týpek se s námi rozloučí se slovy, že na tohle asi jen tak nezapomene. Bára mu ještě stihne navrhnout, že jestli má nějakou chatu, že si ji tam můžou vzít s kámošema a střídat se na ní, že já s tím budu určitě v pohodě. A tak jsem začal chodit se svou nejlepší kamarádkou Bárou.