Report: Kdo si hraje, nezlobí
Zážitky z klubů a akcí · sobota 4. února 2023 · Autor: Keya
https://swingerslife.cz/event/4385
Když jsem dorazila na místo činu a zjistila jsem, že nejsem první, ale dokonce třetí … bylo to ponižující. A v tomto duchu se nesl celý večer. 🙂
Emoce, stud, ponížení, ale s láskou a s touhou zažít víc a s chutí si hrát.
Tady to máš, odnes si to… aneb když se čubka tváří, že chce něco organizovat, tak jí přítomné osazenstvo rádo dá najevo, že si to má udělat sama. Ale samozřejmě, že je to hra, jen je úplně opravdová a jak jsou v hlavě ještě emoce zvenku a přechod mezi světem hry a světem venku… tak by se jeden mohl urazit, nebo zamyslet. Naštěstí jsem pochopila, že jim jde jen o moje dobro a tak jsem pokorně sklopila oči a začala se starat, aby měli hosté co pojídat a aby se cítili příjemně.
A pak jsme se sešli dole v Citadele, usadili se, každý měl svou sklenici, každý byl nádherný ve svém odění, a přišlo mi, že jsem tam, kde mám být, mezi svými.
Připravit hudbu na celý večer dalo opravdu zabrat, ale protože akce měla svůj jasný záměr, tak se naštěstí vše potřebné podařilo vecpat do jedné úvodní skladby. A když slíbíte přítomným, že to bude konec jejich trápení s mou touhou je jakkoliv organizovat, tak taková skladba má doslova magické účinky a funguje jako tlačítko „start new game“. Zbytek 4 hodinového playlistu už neměl žádné šokující ani hluboké myšlenky říkající poselství, takže kdo chtěl jen povídat mohl, a kdo chtěl něco jiného, v rámci podniku samozřejmě slušného a kultivovaného „dělat“ tak mohl… tím jen chci říct, že příště bude jiná úvodní skladba.
Sedíme tedy u stolečku v jakémsi kruhu a má touha naplnit pomyslný program setkání, ještě stále není saturována. Takže z naší velké tašky plné hraček vytahuji pár ukázkových předmětů…
A nejsem jediná, jako ve škole, jsem naprosto nadšená studenty, protože úplně všichni splnili domácí úkol a přinesli nám ukázat své hračky. Podvědomě tleskám a smekám, navenek ovšem nestíhám obdivovat, jak máme pestrou společnost a že každý má to své…
Něco má krásné barvy, vibrace a povrch… něco má hluboký nebo veselý příběh a tak se rozhovor sám posouvá někam, kde ho všichni chceme mít.
A pak to přijde, má touha být zase trapná, šokující, nebo možná naivní. Přeberte si to jak chcete, nebo se přijďte zasmát naživo.
Přinesla jsem si okurku! Salátovou, ne, nebyla BIO, a byla krásně akorát do ruky… to byste nevěřili, kolik vtipných narážek dokáže tohle společenství vytvořit a jak krásné to je to potom zkusit.
Ale spiknutí je spiknutí, a protože vanilky mohou přijít obdivovat Citadelu taky, a já nemám prý je děsit okurkovou reklamou, tak jsem byla jako první vybrána a obětována a poslána to odpykat.
Klečet nahoru na schody, do vchodu do Citadely!
Možná si mysleli, že nepůjdu, možná to měl být jen vtip, ale já jsem holt poslušná, a tak jsem šla. Klekla jsem si do vchodu a vanilkový pár úplně nechápal, co to tam jako dělám a já neměla úplně morální status jim v tu chvíli „normálně“ cokoliv vysvětlit, takže jsem jen klečela a čekala.
Přišli, naštěstí dříve, než to vanilkový pár úplně nerozdýchal a neodešel… a zavázali mi oči, bylo jich asi víc, protože mi i svázali ruce za zády… a ještě jsem zavazela nově příchozím. Prostě čubka, kterou každý touží potkat na schodech do Citadely, zavazí, je nepatřičně moc oblečená a ještě cosi remcá, že je těch schodů moc a že se omlouvá.
Odvedli mě dolů a jako správní sadisti se na mě domluvili.
To množství hlasů a zvuků a pocitů bych Vám přála zažít. Mysl nestíhá, děje se jedna věc za druhou, hlava vypíná a jste oddáni jen síle okamžiku.
Ruce, provaz, povel… citron v puse, pak perníček s čokoládou, plácání, bolest, rány a pokyny… musela jsem být strašně hodná!
A to byla jen první půlhodinka večera. Další děj, by nebylo vhodné popisovat, jelikož je více a více explicitní a někteří čtenáři by mohli přijít k sexuálnímu neklidu… a na další akci bych potom měla samé nadržené společníky.
Ale třeba ještě napíšu, jak jsme to velké, velké, moooc velké koňské mega dildo dostali dovnitř a zase ven a zase dovnitř. Ale to bude chtít trochu přemlouvání.
A nebo si to přijďte poslechnout na živo. :)
