Braless

Procházím se městem, nikdy nebyla tak rozšířená móda braless jako dnes, nebo jsem si toho dřív nevšiml. V tomto ohledu jsem všímavý, takže vyhodnocuji, že vstupuje na scénu teprve v posledních letech a opravdu, není nad to.

Vkrádá se mi do mysli vzpomínka, jak jsem bloudil noční Budapeští, procházel se parkem a doufal, že někde zaslechnu hlasy milující se dvojice, nebo je zahlédnu jak se tajně oddávají vzrušení z možnosti, že je někdo uvidí. Nikdy se to nestalo. Stejně jako braless móda svou rafinovaností neodhalí víc než by bylo potřeba. Je to zároveň bolest a radost, smutek a krása. Je v tom tolik protikladů a pocitů, že je těžké je uchopit. Připomíná mi to neustálé hledání zážitků, něčeho co se nás dotkne, způsobem, který není zlí ale ani natolik uspokojující aby jsme nasyceni nehledali dál.

Jsou ti šťastní, kteří mají své dny plné uspokojení, cítí se naplněni nebo alespoň ne prázdní. Možná si neuvědomují jaké je to štěstí.

Touha bez odvahy je jako jídlo bez chuti, může vypadat sebekrásněji ale upokojení nepřinese.

Nakonec, můžu říct, jen houšť. Víc pohupujících se poprsí pod tenkou látkou, nezpoutaných a svobodných. Víc bradavek rýsujících se pod sportovním topem, bez rušivého okraje kostice. Jen víc zážitků, dotýkajících se samotné podstaty bytí.